Druhy den u more jsem se bolesti nemohl ani pohnout, natoz pak jit na slunce, mimochodem Sophia na tom byla dost podobne, takze jsme se spolu s Adamem a Mattem rozhodli jet prozkoumat ruiny v mestecku Gede. Podle pruvodce, opet Lonely Planet 
, se jedna o nejvyznamejsi historickou pamatku vychodni Afriky, podle toho vypadalo i vstupne – 5 EUR, coz je na Kenu, docela dost. Sophii cele dopoledne bolelo bricho, takze jsme prosli ruiny a pomalu se vraceli do Watamu.
Šnorchlování na pobřeží
Vyhoda cestovani s Adamem byla, ze mluvil plynule svahilsky, takze nam odpadlo dohadovani se o cene busu, rajcat, chleba a podobne. Kdyz na kohokoliv totiz zacal mluvit svahilsky, mistni z nej byli vetsinou natolik zmateni (beloh a mluvi svahilsky), ze uplne zapomeli na vsechny figle a hned bylo vse levnejsi…
Odpoledne jsme stravili na plazi, ja ve stinu a Sophia prekonavanim zaludecnich problemu, ktere vsak brzy odeznely. Vecer, mimochodem den pred mymi narozeninami, jsme se rozhodli pro mensi oslavu, nejprve u nas na vile a pak i ve vesnicce, takze jsme jedli a pili jak doma tak ve vesnici, coz byla asi velka chyba, protoze nasledujici rano pro Sophii zacalo zvracenim a prujmem. Zrejme ji nesedlo nektere z mnoha jidel, co jsme meli, pripadne kombinace piva+brufenu+aspirinu+jeste nejaky prasku od Adama (doktora) na bricho.