Hned po příjezdu Sophie, jsme se přidali k projektu Growing up in Cities (vyrůstání ve městech), který dělal výzkum v jednom ze slumů v Nairobi – Kangemi (oblast ve které žije cca 100-150 tis lidí).
Práce v Kangemi
Nejdříve asi malý úvod co je to vlastně slum. Slum je slovo které charakterizuje chudinskou čtvrť, většinou se jedná o oblasti na okrajích města, s nedostatkem pitné vody, chybějící sítí toalet, odpadní sítí, apod. „Domy“ jsou většinou stavěny z materiálů, které jsou dostupné – co jsem viděl já, šlo z velké části o plechové příbytky. Cesty jsou většinou nepevněné, všude je prach a stánky s jídlem (zemědělské výpěstky – mimochodem velmi dobré a levné), či stánky s oblečením (většinou se jedná o sekond-hand oblečení zaslané z Evropy, či USA). Musím ale podotknout, že se jedná o můj popis slumu, zakládající se na zatím jediné zkušenosti a to zkušenosti z Kangemi. V Nairobi je také slum Kibera – cca 1 milion lidí, druhý největší slum v Africe, aj. My budeme pracovat v Makadaře, také slum, kde žije cca 0,5 milionu lidí.
Naším cílem v Kangemi bylo provést dotazníkové šetření mezi dětmi na ulicích, dětmi ve školách a staršími (důležité osoby v místní komunitě). Z dotazníků budou později vytaženy informace, o tom, které části Kangemi je potřeba zlepšit, vyčistit, zvýšit jejich bezpečnost, apod. Zajímavostí tohoto projektu je, že se pracuje primárně s dětmi. Většina dotazníků je pro děti a bude se klást důraz na oblasti, kterých se děti ve slumu bojí.
Dotazníkového šetření se mimo nás účastní dalších cca 15 dobrovolníků z Kangemi. Většinou se jedná o mladé lidi pracující v různých místních neziskových organizacích. Protože jsou všichni z Nairobi, začínáme se pomalu dostávat do Svahilštiny. Komunikujeme s nimi samozřejmě anglicky, ale už jsem chytl pár slovíček. Pořád je to sice pro mě španělská vesnice, ale „Poa, poa“ – tzn. v pohodě… uvidíme, co nás přinesou další dny…
